A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží {biskupové} a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
Tedy vida Jidáš zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím {biskupům} a starším,
Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
A povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
Přední kněží {biskupové} pak vzavše ty stříbrné, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
A tehdy naplnilo se povědění proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
Ježíš pak stál před vládařem. I otázal se ho vládař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Ježíš pak řekl jemu: Ty pravíš.
A když na něj přední kněží {biskupové} a starší žalovali, nic neodpověděl.
Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
Ale neodpověděl jemu ani k jednomu slovu, tak že se vládař velmi divil.
Měl pak obyčej vládař v svátek propouštěti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
I měli v ten čas vězně znamenitého, kterýž sloul Barabáš.
Protož když se lidé sešli, řekl jim Pilát: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabáše-li, čili Ježíše, kterýž slove Kristus?
Nebo věděl, že jej z závisti vydali.
A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
Ale přední kněží {biskupové} a starší navedli lid, aby prosili za Barabáše, Ježíše pak aby zahubili.
I odpověděv vládař, řekl jim: Kterého chcete z těch dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabáše.
Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, kterýž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
Vládař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více křičeli, řkouce: Ukřižován buď.
A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše dítky.
Tedy propustil jim Barabáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do rathouzu, shromáždili k němu všecku rotu.
A svlékše jej, přioděli ho pláštěm brunátným.
A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
A plijíce na něho, brali tu třtinu a bili jej v hlavu.
A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
I přišedše na místo, kteréž slove Golgota, to jest popravné místo,
Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv, nechtěl píti.
Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce los, aby se naplnilo povědění proroka: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
A sedíce, ostříhali ho tu.
I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali se jemu, ukřivujíce hlav svých.
A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám a ve třech dnech vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sstupiž s kříže.
Tak podobně i přední kněží {biskupové} posmívajíce se s zákonníky a staršími, pravili:
Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Izraelský, nech ať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
Doufalť v Boha, nech ať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
Od šesté pak hodiny tma se stala po vší zemi až do hodiny deváté.
A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
A někteří z těch, kteříž tu stáli, slyšíce, pravili: Eliáše volá tento.
A hned jeden z nich běžev, a vzav hubu, naplnil ji octem, a vloživ na tresť, napájel ho.
Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
Ježíš pak opět zvolav hlasem velikým, vypustil duši.
A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla, a skálé se pukalo,
A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala.
A vyšedše z hrobů po vzkříšení jeho, přišli do svatého města, a ukázali se mnohým.
Tedy centurio a ti, kteříž s ním ostříhali Ježíše, vidouce země třesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
Byly také tu ženy mnohé, z daleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
Mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
A když byl večer, přišel člověk bohatý z Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
Ten předstoupil před Piláta, a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
A vzav tělo Jozef, obvinul je v plátno čisté.
A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
A byla tu Maria Magdaléna, a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží {biskupové} a farizeové ku Pilátovi,
Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
