WeBible

1 - Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.

2 - A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)

3 - Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal, a že od Boha vyšel a k Bohu jde,

4 - Vstal od večeře, a složil roucho, a vzav rouchu, přepásal se.

5 - Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.

6 - Tedy přišel k Šimonovi Petrovi, a on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?

7 - Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.

8 - Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.

9 - Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.

10 - Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čisti jste, ale ne všickni.

11 - Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čisti jste.

12 - Když pak umyl nohy jejich, a vzal roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?

13 - Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.

14 - Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.

15 - Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy činili.

16 - Amen, amen pravím vám: Není služebník větší nad pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.

17 - Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.

18 - Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musíť se naplniti písmo: Ten, kdož jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.

19 - Nyní pravím, vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.

20 - Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.

21 - A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

22 - Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.

23 - Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, ten, jehož miloval Ježíš.

24 - Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví.

25 - A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?

26 - Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.

27 - A hned po té skyvě chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.

28 - Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.

29 - Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, aneb aby něco chudým dal.

30 - A on vzav skyvu chleba, hned vyšel, A byla noc.

31 - Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.

32 - A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.

33 - Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, ale jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, i vám pravím nyní.

34 - Přikázaní nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, abyste i vy milovali jeden druhého.

35 - Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.

36 - Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.

37 - Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? Duši svou za tebe položím.

38 - Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen, amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.