1 - Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
2 - V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
3 - Jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
4 - A kam já jdu, víte, i cestu víte.
5 - Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
6 - Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
7 - Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.
8 - Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.
9 - Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterakž ty pravíš: Ukaž nám Otce?
10 - Nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
11 - Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; aneb aspoň pro ty samy skutky věřte mi.
12 - Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude; nebo já jdu k Otci svému.
13 - A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
14 - Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.
15 - Milujete-li mne, přikázaní mých ostříhejte.
16 - A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,
17 - Toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, neboť u vás přebývá, a v vás bude.
18 - Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.
19 - Ještě maličko, a svět mne více neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, i vy živi budete.
20 - V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.
21 - Kdož by měl přikázaní má, a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe.
22 - Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?
23 - Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.
24 - Kdožť nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.
25 - Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.
26 - Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.
27 - Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.
28 - Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší jest nežli já.
29 - A nyní pověděl jsem vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.
30 - Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.
31 - Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázal Otec, tak činím. Vstaňte, poďme odtud.
