WeBible

1 - Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.

2 - Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.

3 - A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.

4 - Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já předpověděl vám. Tohoť pak jsem vám s počátku nemluvil, nebo jsem byl s vámi.

5 - Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?

6 - Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.

7 - Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.

8 - A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.

9 - Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne.

10 - A z spravedlnosti, proto že jdu k Otci, a již více neuzříte mne.

11 - Z soudu pak, proto že kníže tohoto světa již jest odsouzeno.

12 - Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.

13 - Když pak přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.

14 - Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.

15 - Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.

16 - Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.

17 - I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?

18 - Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.

19 - I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?

20 - Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.

21 - Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí děťátko, již nepamatuje na ssoužení, pro radost, proto že se narodil člověk na svět.

22 - Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.

23 - A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.

24 - Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.

25 - Toto v příslovích mluvil jsem vám, ale přijdeť hodina, když více nebudu v příslovích mluviti vám, nýbrž zjevně o Otci zvěstovati budu vám.

26 - V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.

27 - Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.

28 - Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.

29 - Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.

30 - Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.

31 - Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte?

32 - Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.

33 - Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě ssoužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.