WeBible

1 - A odpovídaje Job, řekl:

2 - Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.

3 - Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.

4 - Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?

5 - Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.

6 - Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.

7 - Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?

8 - Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.

9 - Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.

10 - Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.

11 - Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.

12 - Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.

13 - Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.

14 - Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.

15 - Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?

16 - Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.

17 - Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?

18 - Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?

19 - Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,

20 - A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?

21 - O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?

22 - Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?

23 - Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.

24 - Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.

25 - Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.

26 - Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.

27 - Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.

28 - Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?

29 - Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,

30 - Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?

31 - Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?

32 - A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.

33 - Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.

34 - Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.