WeBible

1 - Ještě mluvil Elihu, a řekl:

2 - Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

3 - Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

4 - Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

5 - Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

6 - Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

7 - Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

8 - Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

9 - Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

10 - Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

11 - On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

12 - Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

13 - A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

14 - Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

15 - Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

16 - A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.