1 - Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 - Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 - Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 - Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 - Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 - Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 - Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 - Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 - Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 - Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 - Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 - Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 - Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 - V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 - Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 - Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 - Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 - Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 - Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 - Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 - Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 - Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 - Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 - Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 - Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 - I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 - Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 - Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 - Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
