WeBible

1 - Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.

2 - Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.

3 - Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.

4 - Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.

5 - Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.

6 - Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.

7 - Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.

8 - Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.

9 - Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.

10 - Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.

11 - Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;

12 - Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.

13 - Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?

14 - V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.

15 - Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.

16 - Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?

17 - Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?

18 - Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.

19 - Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.

20 - Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.

21 - Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.

22 - Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.

23 - Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.

24 - Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?

25 - Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.

26 - I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.

27 - Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,

28 - Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.

29 - Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.