1 - Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
2 - Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
3 - Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
4 - Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 - Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 - Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
7 - A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 - I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 - Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 - A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 - Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12 - A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 - I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 - Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
15 - Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 - A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 - Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
18 - I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 - I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 - A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 - Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 - Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23 - I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 - A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 - Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 - V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 - Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 - I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 - Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 - I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 - A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 - Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33 - A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
34 - I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 - A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 - A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37 - Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
38 - I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 - Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 - I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 - I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 - I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 - A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 - Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 - A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46 - Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47 - A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
48 - Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 - Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 - A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 - Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 - Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 - Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54 - Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
55 - Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky.
56 - I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
57 - Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
58 - A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 - Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60 - Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 - I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 - I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 - A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 - A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 - Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 - A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 - Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
68 - Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
69 - A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
70 - Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
71 - O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 - Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 - Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
74 - Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 - V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
76 - Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77 - Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 - Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 - Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 - Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
