WeBible

1 - Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.

2 - I hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.

3 - Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.

4 - A on odšed, mluvil s předními kněžími {biskupy}, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.

5 - I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.

6 - I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.

7 - Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.

8 - I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.

9 - A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?

10 - On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.

11 - A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?

12 - A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.

13 - I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.

14 - A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.

15 - I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.

16 - Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.

17 - A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.

18 - Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.

19 - A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.

20 - Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.

21 - Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.

22 - A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.

23 - Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.

24 - Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.

25 - On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.

26 - Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.

27 - Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.

28 - Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.

29 - A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,

30 - Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

31 - I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.

32 - Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.

33 - A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.

34 - On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.

35 - I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.

36 - Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.

37 - Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.

38 - Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.

39 - A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.

40 - A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.

41 - A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,

42 - Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.

43 - I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.

44 - A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.

45 - A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.

46 - I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.

47 - A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.

48 - Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.

49 - A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?

50 - I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal ucho jeho pravé.

51 - A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.

52 - I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím {biskupům} a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.

53 - Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.

54 - I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze {biskupova}. Petr pak šel za ním zdaleka.

55 - A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.

56 - A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.

57 - On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.

58 - A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.

59 - A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.

60 - I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.

61 - I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

62 - I vyšed ven Petr, plakal hořce.

63 - Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.

64 - A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?

65 - A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.

66 - A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží {biskupové} a zákonníci, a vedli ho do rady své,

67 - Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.

68 - A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.

69 - Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.

70 - I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.

71 - A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.