WeBible

1 - Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.

2 - I nalezly kámen odvalený od hrobu.

3 - A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.

4 - I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.

5 - Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?

6 - Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,

7 - Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.

8 - I rozpomenuly se na slova jeho.

9 - A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.

10 - Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.

11 - Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.

12 - Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.

13 - A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.

14 - A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.

15 - I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.

16 - Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.

17 - I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?

18 - A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?

19 - Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,

20 - Totiž kterak jej vydali přední kněží {biskupové} a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.

21 - My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.

22 - Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.

23 - A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.

24 - I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.

25 - Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.

26 - Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?

27 - A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.

28 - I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.

29 - Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.

30 - I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.

31 - I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.

32 - I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?

33 - A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,

34 - Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.

35 - I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.

36 - A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.

37 - Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.

38 - I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?

39 - Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.

40 - A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.

41 - Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?

42 - A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.

43 - A vzav, pojedl před nimi,

44 - A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.

45 - Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.

46 - A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,

47 - A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.

48 - Vy pak jste svědkové toho.

49 - A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.

50 - I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.

51 - I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.

52 - A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.

53 - A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.