WeBible

1 - Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží {biskupové} a zákonníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.

2 - Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.

3 - A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši alabastrovou nádobu, vylila ji na hlavu jeho.

4 - I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se?

5 - Nebo mohlo toto prodáno býti, dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I zpouzeli se na ni.

6 - Ale Ježíš řekl: Nechte jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť skutek učinila nade mnou.

7 - Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždycky míti budete.

8 - Ona což mohla, to učinila; předešlať, aby těla mého pomazala ku pohřebu.

9 - Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, takéť i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.

10 - Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím {biskupům}, aby jim ho zradil.

11 - Oni pak uslyševše, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil.

12 - Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?

13 - I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.

14 - A kamžkoli vejde, rcete hospodáři: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?

15 - A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.

16 - I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.

17 - Když pak byl večer, přišel se dvanácti.

18 - A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.

19 - A oni se počali rmoutiti, a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?

20 - On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčívá se mnou v mise.

21 - Syn zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.

22 - A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

23 - A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.

24 - I řekl jim: To jest krev má smlouvy té nové, kteráž se za mnohé vylévá.

25 - Amen pravím vám, žeť již více nikoli nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.

26 - A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

27 - Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce.

28 - Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.

29 - Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic.

30 - I řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prvé než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.

31 - On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nikoliť nezapřím tebe. A takž také i všickni mluvili.

32 - I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, až se pomodlím.

33 - A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.

34 - I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.

35 - A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.

36 - I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty.

37 - I přišel a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?

38 - Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.

39 - A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.

40 - A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí, (nebo oči jejich byly obtíženy;) aniž věděli, co by jemu odpověděli.

41 - I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišlať ta hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.

42 - Vstaňte, poďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.

43 - A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, kterýž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, od předních kněží {biskupů} a od zákonníků a starších.

44 - Zrádce pak jeho byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest; jmětež ho, a veďte opatrně.

45 - A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho.

46 - Tedy oni vztáhli naň ruce své, a jali jej.

47 - Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal jemu ucho.

48 - I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?

49 - Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale aby se naplnila písma.

50 - Tedy opustivše jej, všickni utekli.

51 - Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci.

52 - On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich.

53 - I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi {biskupovi}, a sešli se k němu všickni přední kněží {biskupové} i starší i zákonníci.

54 - Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze {biskupův}; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.

55 - Ale přední kněží {biskupové} i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, a však nenalezli.

56 - Nebo ač mnozí křivé svědectví vydávali proti němu, však svědectví jejich nebyla jednostejná.

57 - Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce:

58 - My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.

59 - Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné.

60 - Tedy povstav nejvyšší kněz {biskup} u prostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničeho, což tito na tebe svědčí?

61 - Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz {biskup} otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, ten Syn toho Požehnaného?

62 - A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.

63 - Tedy nejvyšší kněz {biskup} roztrh roucha svá, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?

64 - Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni potupili jej, že jest hoden smrti.

65 - I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a jej poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj. A služebníci kyji jej bili.

66 - A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děvek nejvyššího kněze {biskupových}.

67 - A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi.

68 - Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval.

69 - Tedy děvka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest.

70 - A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest.

71 - On pak počal se proklínati a přisahati: Neznám člověka toho, o němž pravíte.

72 - A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prvé než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.