WeBible

1 - I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:

2 - Víte, že po dvou dnech velikanoc bude, a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.

3 - Tehdy sešli se přední kněží {biskupové} a zákonníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze {biskupovu}, kterýž sloul Kaifáš.

4 - A radili se spolu, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.

5 - Ale pravili: Ne v den sváteční, aby nebyl rozbroj v lidu.

6 - Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,

7 - Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.

8 - A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?

9 - Nebo mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.

10 - A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.

11 - Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

12 - Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.

13 - Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.

14 - Tedy odšed k předním kněžím {biskupům} jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,

15 - Řekl: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni odvážili jemu třidceti stříbrných.

16 - A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.

17 - Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?

18 - On pak řekl: Jděte do města k jednomu, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.

19 - I učinili učedlníci tak, jakž jim poručil Ježíš, a připravili beránka.

20 - A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.

21 - A když jedli, řekl: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

22 - I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?

23 - On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčívá se mnou rukou v mise, ten mne zradí.

24 - Syn zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.

25 - Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

26 - A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

27 - A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Píte z toho všickni.

28 - Nebo to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.

29 - Ale pravímť vám, žeť nebudu píti od této chvíle z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce svého.

30 - A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

31 - Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.

32 - Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.

33 - Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.

34 - Řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

35 - Dí jemu Petr: Bychť pak měl s tebou i umříti, nikoli nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.

36 - Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.

37 - A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.

38 - Tedy dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto, a bděte se mnou.

39 - A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. A však ne jakž já chci, ale jakž ty.

40 - I přišel k učedlníkům a nalezl je, a oni spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?

41 - Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.

42 - Opět podruhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.

43 - I přišed, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.

44 - A nechav jich, opět odšel, a modlil se potřetí, touž řeč říkaje.

45 - Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.

46 - Vstaňtež, poďme. Aj, přiblížil se ten, kterýž mne zrazuje.

47 - A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, od předních kněží {biskupů} a starších lidu.

48 - Ten pak, kterýž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhokoli políbím, ten jest; držtež jej.

49 - A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.

50 - Ale Ježíš řekl jemu: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili, a ruce vztáhli na Ježíše, a jali ho.

51 - A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, uťal ucho jeho.

52 - Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.

53 - Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů.

54 - Kterakž by se pak naplnila písma, svědčící, že tak musí býti?

55 - V tu hodinu řekl Ježíš zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.

56 - Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.

57 - A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi {biskupovi}, kdež zákonníci a starší byli se sešli.

58 - Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze {biskupovy}. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl konec.

59 - Přední pak kněží {biskupové} a starší i všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,

60 - Ale nenalezli. Ani, když mnozí falešní svědkové předstupovali, nic nenalezli. Naposledy pak přišedše dva falešní svědkové,

61 - Řekli: Tento pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží, a ve třech dnech jej ustavěti.

62 - A povstav nejvyšší kněz {biskup}, řekl jemu: Nic neodpovídáš, co tito proti tobě svědčí?

63 - Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz {biskup}, řekl jemu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?

64 - Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží, a přicházejícího na oblacích nebeských.

65 - Tedy nejvyšší kněz {biskup} roztrhl roucho své, řka: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.

66 - Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.

67 - Tedy plili na tvář jeho, a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,

68 - Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?

69 - Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.

70 - On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.

71 - A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.

72 - I zapřel opět s přísahou: Neznám toho člověka.

73 - A po malé chvíli přistoupivše ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, nebo i řeč tvá známa tebe činí.

74 - Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.

75 - I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.