WeBible

1 - Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

2 - Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

3 - Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

4 - Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

5 - Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

6 - Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.

7 - Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,

8 - Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

9 - Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

10 - Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

11 - V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

12 - Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.

13 - Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.

14 - Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.

15 - A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.

16 - Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

17 - Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

18 - Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,

19 - Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

20 - Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

21 - Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.

22 - Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,

23 - (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

24 - Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

25 - Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.

26 - Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.

27 - Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?

28 - Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?

29 - Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.

30 - Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,

31 - Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:

32 - Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;

33 - Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.

34 - Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.

35 - Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.