1 - Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
2 - Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všechněm lidem.
3 - Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
4 - Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem spasitele našeho Boha,
5 - Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podlé milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého;
6 - Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista spasitele našeho,
7 - Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.
8 - Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci poctivé, i lidem užitečné.
9 - Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky zákonní zastavuj; neboť jsou neužitečné a marné.
10 - Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz.
11 - Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.
12 - Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; nebo jsem umínil tam přes zimu pobyti.
13 - Zéna, učeného v zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.
14 - A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
15 - Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží se všechněmi vámi. Amen.
