1 - Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu svou.
2 - A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli své, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.
3 - Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému, kdož jest mezi vámi, aby nesmyslil více, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž komu Bůh udělil míru víry.
4 - Nebo jakož v jednom těle mnohé oudy máme, ale nemají všickni oudové jednostejného díla,
5 - Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých oudové.
6 - Ale majíce obdarování rozdílná podlé milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, to ať se koná podlé pravidla víry;
7 - Buďto úřad, v přisluhování; buďto ten, kdož učí, v vyučování.
8 - Též kdo napomíná, v napomínání; ten, kdo rozdává, v upřímnosti; kdož předložen jest, v pilnosti; kdo milosrdenství činí, čiň to s ochotností.
9 - Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.
10 - Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, poctivostí se vespolek předcházejte,
11 - V pracech neleniví, duchem vroucí, Pánu sloužíce,
12 - Nadějí se veselíce, v ssouženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,
13 - V potřebách s svatými se zdělujíce, přívětivosti k hostem následujíce.
14 - Dobrořečte protivníkům svým, dobrořečte a nezlořečte.
15 - Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.
16 - Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
17 - Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,
18 - Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,
19 - Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.
20 - A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.
21 - Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.
