1 - Což tedy díme, že došel Abraham, otec náš, podlé těla?
2 - Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha.
3 - Nebo co praví písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
4 - Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podlé milosti, ale podlé dluhu.
5 - Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,
6 - Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:
7 - Blahoslavení, jichž odpuštěny jsou nepravosti, a jejichž přikryti jsou hříchové.
8 - Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.
9 - Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li přináleží, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.
10 - Kterak pak jest počtena? Když byl obřezán, či před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním.
11 - A znamení obřízku přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,
12 - A otcem obřízky těch, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlepějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.
13 - Nebo ne skrze zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.
14 - Nebo jestliže ti, kteří jsou z zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra, a zrušeno jest to zaslíbení.
15 - Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není zákona, tu ani přestoupení.
16 - A protož z víry jde, aby šlo podlé milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z zákona jest, ale i tomu, kteréž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,
17 - (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe,) před oblíčejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé, a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.
18 - Kterýž v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podlé toho povědění: Takť bude símě tvé.
19 - A nezemdlev u víře, nehleděl na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry umrtvený.
20 - O zaslíbení tedy Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,
21 - Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti.
22 - A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.
23 - Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu počteno bylo,
24 - Ale i pro nás, kterýmž bude počteno, věřícím totiž v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,
25 - Kterýž vydán jest pro hříchy naše, a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.
