WeBible

1 - Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

2 - Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

3 - Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.

4 - Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.

5 - Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.

6 - Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.

7 - Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.

8 - Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

9 - Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.

10 - Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.

11 - Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.

12 - Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.

13 - Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.

14 - Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

15 - Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.

16 - Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.

17 - A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.

18 - Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.

19 - Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.

20 - Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.

21 - Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.

22 - Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.

23 - Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.

24 - Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.

25 - Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

26 - Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

27 - Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.

28 - Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

29 - Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

30 - I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

31 - A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

32 - To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

33 - Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

34 - Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

35 - Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.

36 - Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.