WeBible

1 - Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

2 - Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

3 - Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

4 - Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.

5 - Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

6 - Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

7 - Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

8 - Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

9 - Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

10 - Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

11 - Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

12 - V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.