WeBible

1 - Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.

2 - Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.

3 - Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,

4 - Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.

5 - Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,

6 - Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,

7 - Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,

8 - Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.

9 - Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,

10 - Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.

11 - Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.

12 - Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.

13 - Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.

14 - Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.

15 - Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.

16 - Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.

17 - A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.

18 - A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.

19 - A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?

20 - Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?

21 - A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,

22 - Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,

23 - Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,

24 - A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.

25 - Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.

26 - Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.

27 - I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.

28 - Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.

29 - I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.

30 - Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,

31 - A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.

32 - S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.

33 - A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.

34 - Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,

35 - Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:

36 - (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.

37 - A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),

38 - On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.

39 - Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.

40 - Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.

41 - Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.

42 - Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,

43 - Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,

44 - Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.

45 - Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.

46 - A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.

47 - Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.

48 - Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.

49 - Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.

50 - Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.

51 - A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.

52 - Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.

53 - Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,

54 - Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.

55 - Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.

56 - Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.

57 - Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.

58 - Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.

59 - Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,

60 - Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,

61 - Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.

62 - Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.

63 - Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.

64 - Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.

65 - Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.

66 - A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.

67 - Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,

68 - Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.

69 - A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.

70 - A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.

71 - Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.

72 - Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.