WeBible

Andělu Efezské církve piš: Totoť praví ten, kterýž drží těch sedm hvězd v pravici své, kterýž se prochází u prostřed těch sedmi svícnů zlatých:

Známť skutky tvé, a práci tvou, i trpělivost tvou, a že nemůžeš trpěti zlých; a zkusil jsi těch, kteříž se praví býti apoštolé, ale nejsou, a shledals je, že jsou lháři.

A snášel jsi, a trpělivost máš, a pro jméno mé pracovals a neustal.

Ale mámť proti tobě to, že jsi tu první lásku svou opustil.

Protož pomni, odkud jsi vypadl, a čiň pokání, a první skutky. Pakliť toho nebude, přijdu na tebe rychle, a pohnuť svícnem tvým z místa jeho, nebudeš-li pokání činiti.

Ale toto máš, že nenávidíš skutků Mikulášenců, kterýchž i já nenávidím.

Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdož svítězí, dám jísti z dřeva života, kteréž jest u prostřed ráje Božího.

Andělu pak Smyrnenské církve piš: Toto praví ten první i poslední, kterýž byl mrtvý, a ožil:

Vím o skutcích tvých, i o ssoužení, a chudobě, (ale bohatý jsi,) i o rouhání těch, kteříž se praví býti Židé, a nejsou, ale zběř satanova.

Nebojž se nic toho, co trpěti máš. Aj, uvržeť ďábel některé z vás do vězení, abyste zkušeni byli, a budete míti úzkost za deset dní. Budiž věrný až do smrti, a dámť korunu života.

Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo svítězí, nebude uražen od smrti druhé.

Andělu pak Pergamenské církve piš: Totoť praví ten, kterýž má ten meč s obou stran ostrý:

Vím skutky tvé, i kde bydlíš, totiž tu, kdež jest stolice satanova, a že držíš se jména mého, a nezapřel jsi víry mé, ani v těch dnech, když Antipas, svědek můj věrný, zamordován jest u vás, tu, kdež bydlí satan.

Ale mámť málo proti tobě, že tam máš ty, kteříž drží učení Balámovo, kterýž učil Baláka pohoršení klásti před oblíčejem synů Izraelských, aby jedli modlám obětované, a smilnili.

Tak i ty máš ty, kteříž drží učení Mikulášenců, což já v nenávisti mám.

Činiž pokání. Pakli nebudeš, přijdu na tebe brzy, a bojovati budu s nimi mečem úst svých.

Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdož vítězí, dám jísti tu mannu skrytou, a dám jemu kamének bílý, a na tom kaménku jméno nové napsané, kteréhož žádný neví, než ten, kdož je přijímá.

Andělu pak Tyatirské církve piš: Totoť praví Syn Boží, kterýž má oči jako plamen ohně, a jehož nohy podobné jsou mosazi:

Známť skutky tvé, i lásku, i přisluhování, i věrnost, i trpělivost tvou, a skutky tvé, i ty poslední větší nežli první.

Ale mámť málo proti tobě, že necháváš ženy Jezábel, kteráž se býti praví prorokyní, aby učila a svozovala služebníky mé, aby smilnili, a jedli modlám obětované.

Ale dalť jsem jí čas, aby pokání činila z smilstva svého, a však nečinila.

Aj, já uvrhu ji na lože, i ty, kteříž cizoloží s ní, v ssoužení převeliké, jestliže nebudou činiti pokání z skutků svých.

A syny její zmorduji smrtí; i zvědíť všecky církve, žeť jsem já zpytatel ledví i srdce, a odplatím vám jednomu každému podlé skutků vašich.

Vámť pak pravím i jiným Tyatirským, kteřížkoli nemají učení tohoto, a kteříž nepoznali hlubokosti satanovy, jakž říkají: Nevzložímť na vás jiného břemene.

A však to, což máte, držte, dokudž nepřijdu.

Kdož by pak vítězil, a ostříhal až do konce skutků mých, dám jemu moc nad pohany.

I budeť je spravovati prutem železným, a jako nádoba hrnčířova střískáni budou, jakž i já vzal jsem od Otce svého.

A dám jemu hvězdu jitřní.

Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.